O Frenštátu rozhodnou politici

18.12.2007 – DAREK ŠTALMACH – str. 04 Podle předsedy ostravského báňského úřadu je rozhodnutí o těžbě uhlí pod Frenštátem výlučně politickou záležitostí Ostrava – Rozvoj nejprůmyslovější oblasti Moravskoslezského kraje, tedy Ostravska a Karvinska je neodmyslitelně spjat s rozvojem těžby černého uhlí v první polovině devatenáctého století. Zásoby černého uhlí ale nejsou nevyčerpatelné a uhlí pomalu ubývá. Ještě před několika dny hovořily poslední známé oficiální odhady o tom, že v karvinské části černouhelného revíru zbývá okolo 140 milionů tun vytěžitelných zásob černého uhlí, tedy zásoby, které by při současném tempu těžby byly vytěženy maximálně během patnácti let. Nové, zatím neoficiální odhady, o kterých na své tiskové konferenci minulý týden hovořil generální ředitelOKD Klaus-Dieter Beck, pak hovoří o tom, že na Karvinsku jsou vytěžitelné zásoby uhlí až na dvacet let těžby. Kvůli tomu budou muset havíři fárat stále hlouběji. O tom, kolik je v kraji uhlí, ale i o činnosti Báňského úřadu v Ostravě hovoří jeho předseda Libor Hroch. Moravskoslezský kraj je známý hlavně těžbou černého uhlí. Jak velké jsou jeho zásoby v kraji? Dlouho se hovořilo o tom, že jsou zde zásoby zhruba na deset až patnáct let, ale z úst manažerů OKD nedávno zaznělo, že tady mají zásoby na dalších dvacet let. Na Karvinsku a v oblasti těžby Dolu Paskov jsou zhruba dvě miliardy tun geologických zásob uhlí. Geologické zásoby uhlí ale ještě neznamenají, že všechno to uhlí lze vytěžit, může jít například o uhlí ve slojích s příliš malou mocností, u kterých se těžba ekonomicky nevyplatí, nebo je uhlí ve slojích, které nejdou vytěžit z technických důvodů. Co se vytěžitelných zásob uhlí týče, je vytěžitelnost zásob výrazně závislá na ekonomických a technických možnostech těžby. Od nástupu nového vedení OKD se hodně změnilo. OKD vyhlásilo plán modernizace za více než osm miliard korun a za ty chce nakoupit stroje, které budou schopné těžit ve větších hloubkách. A tím se také logicky zvyšuje množství vytěžitelných zásob. S tím ale souvisí také další prohlubování dolů a o tom jsme ještě informováni nebyli. Generální ředitel OKD Klaus-Dieter Beck na nedávné tiskové konferenci hovořil o zhruba čtyřiceti miliardách, které chce OKD investovat v nejbližších dvaceti letech právě do otevírání nových pater a těžebních prostor. Konkrétně říkal, že ročně by mělo jít o dvě až tři miliardy korun. Pokud chtějí jít do větších hloubek, tak budou muset prohlubovat šachty. A to stojí hodně peněz a nejsem si jistý,zda takové množství peněz bude na prohlubování dolů dostatečné. My rozhodně nedovolíme, aby se do větších hloubek dostávali jen pomocí úpadních chodeb, už kvůli bezpečnosti, větrání a dalším problémům by se do těch hloubek musely prohloubit těžní jámy. O Frenštátsko se bude bojovat stále Zatím jsme hovořili hlavně o karvinské části revíru, jsou ještě někde další zásoby uhlí, které lze vytěžit? Se zásobami na Ostravsku se dnes nedá počítat. Způsob, jakým byly na počátku devadesátých let šachty opuštěny, ale například i to, že je celé podzemí zaplaveno vodou, znamená, že jakékoliv zahájení těžby by zde bylo neuvěřitelně ekonomicky náročné. Další velké ložisko uhlí je pak už jen ve Frenštátě. Těžba uhlí pod Frenštátem je v současnosti pravděpodobně největším problémem, o který se zajímá jak OKD, tak lidé žijící právě v okolí Frenštátu. Jak tuto kauzu sledujete vy? Těžba uhlí ve Frenštátě je otázkou priorit, je to politická záležitost. V současné době převažuje zájem obyvatel netěžit a také otázka ochrany přírody, ale to uhlí tam je a vždy tady budou silné zájmy jej vytěžit. Frenštátské ložisko je posledním skutečně velkým ložiskem uhlí, v podzemí tam leží téměř miliarda tun, což je vlastně polovina toho, co leží na Karvinsku. Samozřejmě by nešlo vytěžit vše, co tam je, ale pořád to bude pro těžaře lákavá záležitost.