Zemětřesení na Karvinsku – odstrašující příklad pro Frenštát.

„Přírodní jevy nejsou stoprocentně předvídatelné“. Tuto“objevnou“větu jsme slyšeli z úst představitele OKD, v souvislosti s posledním neštěstím na Karvinsku, které si vyžádalo dva mrtvé polské havíře a několik zraněných. Při důlním otřesu se třásly panelové domy v Bohumíně, Orlové i Havířově, tedy v okruhu několika desítek kilometrů, lidé slyšeli praskání v okenních rámech, vnímali intenzivní pohyby podlahových konstrukcí, pohyboval se nábytek, třásly se skleničky. Nám ve Frenštátě a Trojanovicích je jistě líto mrtvých i zraněných havířů a vůbec všech, kteří jsou těžbou postiženi. Je to však pořád ještě pohled takzvaně zvenku, pohled na něco, co se nás zatím bezprostředně netýká. Nikdo dnes ale nemůže s jistotou říct, zda není blízko doba, kdy budou média informovat o podobných událostech nejenom z Karvinska, ale i z Frenštátu či Trojanovic. Pokud se vám to zdá přitažené za vlasy, dejte si dohromady následující informace a zapněte selský rozum. • Když si vezmete současné důlní otřesy na Karvinsku, jak budou vypadat na Frenštátsku, kde by se těžilo ve stejné a ještě větší hloubce avšak s tím „malým“ rozdílem, že nikdo přesně neví, co udělá tlak okolních hor, nemluvě už vůbec o tom, že s takovou těžbou nemá OKD potřebné zkušenosti. Tentokrát to bylo 3,5 stupně Richterovy škály, bude to na Frenštátsku víc? • Pokud bychom uznali, že důlní otřesy jsou přírodní jevy, kdo bude platit škody způsobené“přírodou“? • Pan Bakala a OKD otevírají znovu hornické učiliště. Proč? Potřebuje , podle svých vlastních slov, nové zaměstnance, vyškolené pro práci ve větších hloubkách, než bylo dosud obvyklé. To se může ve Frenštátě hodit. • To, že se podařilo zvítězit nad OKD v jejich snaze provést ve Frenštátě průzkumnou ražbu neznamená vůbec nic. Od té doby došlo k zásadní změně Správního řádu, spočívající zjednodušeně v tom, že kdokoliv může být jako účastník řízení odmítnut a musí se účasti na řízení domáhat, aniž by to mělo odkladný účinek na vydání rozhodnutí v příslušné věci. Nyní může být rozhodnutí ve věci vydáno dříve, než rozhodnutí o tom, zda někdo je či není účastníkem řízení, a to je věru podstatná změna v náš neprospěch. • V poslední době se stále častěji setkáváme s financováním různých sportovních, kulturních, či jiných aktivit společností OKD. Peníze od OKD využívají už i někteří ochránci přírody. Je to bohulibá snaha o finanční podporu té či oné lidské činnosti , nebo skrytá snaha korumpovat obyvatelstvo, aby bylo posléze vstřícnější ke snahám a záměrům těžební společnosti? • Těžaři se v současné době snaží všemi prostředky zabránit schválení novely Horního zákona, která by částečně narovnala vztahy občan – důlní společnost. • Technologický pokrok jde neuvěřitelným tempem kupředu a je možné, že za nějakých pár desítek let už uhlí pod Frenštátem nebude nikoho zajímat. Jinými slovy, nebude mít smysl ho těžit a hlavně, nebude ho možné zpeněžit. Není to dobrý důvod k tomu, dostat ho na povrch teď, dokud je o ně zájem, a je možné si na něm namastit kapsu? Že přírodní vlivy nelze stoprocentně předvídat je každému jasné. Důlní otřes však není přírodní jev v pravém slova smyslu, ale přímý důsledek lidské činnosti, v našem případě činnosti ryze soukromé firmy řízené panem Beckem a vlastněné panem Bakalou a jeho společníky. A o tom, jak se tato firma staví k odpovědnosti za důsledky své činnosti si každý rozumný člověk udělá úsudek velmi lehce. Zeptejte se lidí z oblastí postižených těžbou, jak ochotně jim společnost OKD platí za škody, které jim svou činností na jejich majetku způsobila. Zemětřesení na Karvinsku vyvolané důlní činností vnímejme jako odstrašující příklad toho, co by nás mimo jiné čekalo v případě zahájení těžby ve Frenštátě. Frenštátsko si za čtyřicet let vlády totalitního režimu ostatně jako celá země vytrpělo svoje. Samotné město má dodnes tvář zjizvenou socialistickou přestavbou, a to nemluvím o plánu komunistických pohlavárů vybudovat velkodůl Frenštát. Naše město i celé jeho okolí si už konečně zaslouží klid a nerušený rozvoj jako turistické a rekreační centrum. Tento klid ale zajistí pouze úplná likvidace a zasypání Dolu Frenštát a zrušení dobývacího prostoru na černé uhlí. K tomu je však ještě dlouhá cesta. Mějme to stále na paměti! Robert Hanik autor je členem „Komise Rady města pro zrušení a zasypání dolu Frenštát“

Orlovští si stěžují šéfovi OKD

Lidem žijícím v orlovských částech Zimný Důl a Lazy došla trpělivost. Trápí je vlivy důlní činnosti v nedalekém Dole Karviná (závod Lazy), ale především jsou rozčarováni přístupem pracovníků těžařské firmy. Podle tvrzení lidí ze Zimného Dolu nejenže těžaři odmítají nést odpovědnost za důsledky otřesů v podobě poškozených nemovitostí, ale navíc je prý s nimi obtížná komunikace. Lidé sdružení v osadním výboru Zimný Důl se proto rozhodli postěžovat si přímo generálnímu řediteli OKD Klaus-Dieter Beckovi. Když před dvěma týdny pozvali členové Osadního výboru Zimný Důl zástupce OKD na setkání obyvatel této lokality, kde se měla krom jiného probírat také problematika důlních otřesů a vlivů těžby na tuto část Orlové, nikdo nepřišel. „To byla taková zamotaná situace, která se poté vysvětlila. Nicméně jsme z přístupu lidí z OKD rozladěni, a proto se chceme dopisem obrátit přímo na generálního ředitele OKD,“ vysvětlil předseda Osadního výboru Zimný Důl Radim Lapšanský V dopise se také píše o problematice otřesů z nedalekého dolu. Toto je hlavní téma většiny diskusí obyvatel Zimného Dolu už několik měsíců. S instalací nových technologií v tomto důlním závodě se totiž zvyšuje kvantita a také intenzita otřesů. „Máme k dispozici přesné seismologické záznamy těchto jevů, víme, jak silné byly. Dva z nich dokonce překročily českou státní normu,“ tvrdí Lapšanský. Jedním dechem dodává, že lidé z OKD, s nimiž o tomto jednají, nic takového neuznávají. „Neuznávají nic. Stále nám vysvětlují, že jsou to jevy, které se v hornině při hornické činnosti objevují. To se dá pochopit, ovšem tím, že se o této problematice veřejně mlčí, vyvolává to u lidí obavy, že se děje něco špatného,“ říká Lapšanský. Jeho slova potvrzuje i orlovský místostarosta a předseda hornické komise fungující při městském zastupitelstvu Radislav Mojžíšek. „Komunikační politika OKD v tomto není zrovna ideální. Koneckonců město s tím má také své zkušenosti,“ uvedl Mojžíšek. Dodal, že hornická komise, jíž předsedá, má danou problematiku i současnou situaci v Lazech a Zimném Dole docela dobře zmapovánu. „Faktem je, že komunikace vlastníků jednotlivých nemovitostí s OKD je, podle toho, co od lidí slýchávám, složitá. Na druhé straně musím říct, že vůči městu se přístup OKD přece jen zlepšil,“ vylíčil Mojžíšek. Dodal, že město stojí na straně svých obyvatel. „Těžaři tvrdí, že protiotřesovou střelbou firma dbá na bezpečí svých pracovníků. To je v pořádku. Nicméně musí si uvědomit, že tato činnost se nějak projevuje i na povrchu, a může poškozovat cizí majetky, a těžaři za to prostě musí nést zodpovědnost. Město však nemůže jednat za soukromé vlastníky. To je výlučný vztah těžaře a vlastníka nemovitosti. To si musejí lidé řešit sami. Město jim nabízí pomocnou ruku tím, že prostřednictvím svých právníků poskytuje lidem bezplatnou pomoc těm, kdo chtějí žádat o odškodnění, a podobně,“ uvedl Mojžíšek.

Greenpeace zastavili v uhelném lomu na Mostecku obří rypadlo

Přes třicet aktivistů hnutí Greenpeace protestuje na Mostecku proti těžbě v uhelném velkolomu ČSA. Podařilo se jim zastavit chod rypadla v Horním Jiřetíně. Na místě je hustá mlha a aktivisté se pohybují terénem, kde hrozí sesuvy. Společnost Mostecká uhelná zvažuje, zda proti aktivistům zasáhne. „Chceme zabránit Mostecké uhelné v rozšiřování velkolomu a v tom, aby srovnala se zemí Horní Jiřetín a Černice kvůli uhlí,“ řekla iDNES.cz mluvčí hnutí Lenka Boráková. „Považujeme za nutné velmi důrazně upozornit na současný pokus (Mostecké uhelné, pozn. red.) torpédovat vládní novelu horního zákona. Právě ta by totiž měla umožnit definitivní odpis ložiska uhlí pod Horním Jiřetínem a znemožnit tak další rozšiřování velkolomu,“ vysvětlil smysl akce vedoucí české energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský. V celém areálu je hustá mlha, což ještě více znesnadňuje orientaci. Transparent s nápisem Stop, který aktivisté rozvinuli, tak početná suita novinářů ani neviděla. Aktivisté se také dostali do terénu, kde hrozí sesuvy. Když se čtyři dobrovolníci přiblížili k obřímu rypadlu, jeho obsluha ho raději vypnula. „Jednoznačně je to vstup do prostor, které jsou označené výraznými tabulemi, je to soukromý pozemek a aktivisté náš prostor narušili,“ reagovala mluvčí Mostecké uhelné Liběna Novotná.“Ohrozili bezpečnost svoji i našich pracovníků, došlo i ke škodám, protože jsme museli zastavit těžbu. Návštěvám se nebráníme, pokud nedojde k ohrožení, míra nebezpečí téhle akce je velmi vysoká,“ dodala Novotná. Neupřesnila ale, jak bude společnost reagovat. Aktivisté v poledne hlásili, že na místo protestu dorazila auta pracovníků bezpečnostní služby, zatím ale nezasáhli. Jde o horní zákon a odpis ložiska O osudu vládní novely horního zákona, která by mohla jiřetínské ložisko odepsat, nyní rozhoduje Sněmovna. Greenpeace se obávají, že lobbisté Mostecké uhelné zatlačí na poslance, aby návrh zákona „potopili“. Stejně smýšlí i místostarosta Horního Jiřetína. Vladimír Buřt, který se dnešního protestu zúčastnil. „Začíná nám opravdu docházet trpělivost,“ uvedl ve zprávě Greenpeace Buřt. „Uhlí sice podle zákona patří státu a ten má teoreticky právo jej kdykoliv odepsat, ale obstrukce Mostecké uhelné tento proces už 14 let blokují,“ postěžoval si. Blokáda lomu ČSA je součástí více protestů Greenpeace. Aktivisté jimi chtějí tlačit na útlum těžby hnědého uhlí v celé střední Evropě, od čehož si slibují snížení emisí oxidu uhličitého. První podobnou akcí bylo včerejší otevření terénní stanice ve tvaru obrovské zeměkoule v uhelném velkolomu v polském Koninu, uvedli členové Greenpeace v tiskové zprávě.