Ekoporadna

O problematice životního prostředí se mluví čím dál více. Vliv na jeho kvalitu nemají jen velké průmyslové podniky, ale i veřejnost. Každý z nás zatěžuje životní prostředí, někdo více, jiný méně. Záleží na chování jednotlivce. Ať už věříte na globální oteplování nebo ne, jistě uznáte, že spotřeba člověka se za poslední desetiletí výrazně zvýšila. Všeho je dostatek, ve dne v noci lze nakoupit takřka cokoli. Všimli jste si někdy, co všechno máte doma a z čeho je to vyrobeno? Plastové obaly, hliník. Vše ve větších obalech, než by bylo třeba. Čokoládovou tyčinku sníte za minutku, ale obal s námi zůstane ještě mnoho let. A co jogurty, minerálky, rohlíky, šťávy, bonbony, sušenky, balené salámy, sýry, maso… To všechno se většinou dá koupit v obalech, které jsou z plastu. Všechny tyto obaly vyhodíme a skončí na skládce, kde se budou rozkládat déle, než my budeme na tomto světě. Emisní povolenky a zákaz jízdy kamionů necháme politikům. Co však může udělat člověk jako já nebo vy pro to, aby naše planeta vydržela stejně příjemná i pro další generace? Přemýšlejte o tom, co kupujete. V čem je to zabaleno, jestli obal odpovídá obsahu a nemá zbytečně mnoho vrstev. Obal prodává výrobek. Obchodníci to vědí. Všimněte si, v čem jsou zabaleny například cukrovinky. Papírová krabice, zabalená v celofánu, uvnitř umělohmotné plato a bonbon ještě zabalený v hliníku… Bonboniéra zmizí v okamžiku, ale obaly… Srovnávejte výrobky. Téměř vždy existuje šetrnější alternativa. Třiďte odpad. Má to smysl. Každý občan České republiky za rok vyprodukuje 150–200 kg odpadu, z toho 62 % tvoří papír, plasty, sklo a bioodpad. Tyto odpady lze recyklovat. Je to snadné. Ráda vám pomůže jakákoliv ekoporadna. V Moravskoslezském kraji to může být třeba ekoporadna občanského sdružení Vita, věnující se této problematice již několik let. Ekologická poradna Nádražní 29 702 00 Ostrava tel.: 596 616 397 e-mail: ekoporadna@vitaova.cz

Regionem zacloumal další otřes, jsou hlášené první škody

Částí Karvinska ve čtvrtek prošla další otřesová vlna. Podle prvních informací mělo být epicentrum v dobývacím prostoru Dolu Darkov a nikdo nebyl zraněn. Silnější otřes následoval slabší, který postihl v noci na středu Důl Lazy. Země se zachvěla pět minut před osmou hodinou. Projevy cítili lidé v Havířově, Karviné a dalších místech regionu. Otřes zaznamenali například lidé na havířovském magistrátu. „Takové otřesy znám. Byla to chvilička, ale nedalo se to přehlédnout,“ řekla Romana Bartošková z tiskového oddělení. „Samozřejmě jsem to cítil. V kanceláři se třásla i květina. Otázkou je, kde bylo epicentrum a jestli to mělo následky na některou šachtu,“ reagoval krátce po doznění chvění ekonomický náměstek havířovského primátora Eduard Heczko, který na šachtě dlouhá léta pracoval. Záchvěv pozorovali také lidé pracující na povrchových pracovištích šachet. „Ano, seděl jsem v kanceláři a zaznamenal jsem poměrně silné otřesy,“ řekl pracovník orlovského Dolu Lazy. O tom, že tento otřes byl opravdu silný, svědčí i to, že jej zaznamenali lidé v místech, kde se běžně neprojevují. „Ještě jsem doma ležel v posteli, když se dům pohnul. Bylo to, jako kdyby do domu narazila lehká tlaková vlna,“ vysvětloval muž bydlící ve vzdáleném Hlučíně. Přesné informace budou známy po vyhodnocení dat ze seizmických stanic, které jsou rozmístěny po celém regionu. Odborníci se shodují na označení středně silného otřesu, někteří uvádějí hodnotu kolem 3,5 stupně Richterovy stupnice. „Víme, že epicentrum by mělo být v dobývacím prostoru Dolu Darkov, a to v hloubce 600 metrů. Nejbližší porub je 300 metrů pod epicentrem. Máme potvrzeno, že nikdo nebyl zraněn a nedošlo ani k materiálním škodám,“ řekl mluvčí společnosti OKD Vladislav Sobol. Čtvrteční otřes následoval jen několik hodin po předchozím, který byl zaznamenán na sousední šachtě ve středu. „Bylo to v dobývacím prostoru Dolu Lazy v Orlové. Tento otřes byl menší intenzity a také se neprojevil na činnosti šachty,“ doplnil Sobol. Ve středu i ve čtvrtek se pravděpodobně jednalo o uvolnění napětí v poddolované hornině, podobně jako při nedávném otřesu, který postihl podzemí Dolu Karviná v lokalitě Doubrava. Na noční směně tehdy v sobotu 22. listopadu pod uvolněnou horninou zemřeli dva polští havíři. Na povrchu se otřesy projevují většinou v případech, kdy je epicentrum v menší hloubce. Pokud je hlouběji, mívá větší důsledky na důlní díla. Nečekaným otřesům se havíři snaží předcházet řízenými detonacemi, které je mají vyvolat. „Pokud snad někomu otřes způsobil škodu na majetku, může se na naši společnost samozřejmě obrátit s nárokem na finanční odškodnění. Pokud je to možné, je vhodné poškození zdokumentovat,“ vzkázal mluvčí Sobol lidem, kterým například popraskaly zdi domů. Škody zřejmě budou, protože je hlásí i karvinská radnice. „Tak silné otřesy na radnici nikdo nepamatuje. Třásla se nám historická radnice i zámek v centru. Vypadla elektřina na radnici, poškozený máme výtah a budeme muset udělat revize plynu a dalších technických zařízení a současně pozvat i statika. Drobné praskliny a spadlá omítka jsou na radnici i na zámku. Informace o škodách máme i od dalších majitelů domů na náměstí,“ uvedla odpoledne mluvčí karvinského magistrátu Šárka Swiderová.

Studie zjistí dopady dolování

Frenštát pod Radhoštěm – Jak by vypadalo Frenštátsko po zahájení těžby uhlí? Na otázku, kvůli které už téměř dvacet let planou vášně, má odpovědět studie, kterou zadalo občanské sdružení Naše Beskydy. Studie vzniká už několik měsíců a hotova bude příští rok na jaře. „Doposud se o následcích případné těžby jen mluvilo, přitom oběma stranám chyběly odborné argumenty. Až teď se dozvíme, co by při dolování udělaly hory nebo jak by se po vstupu OKD změnila sociální skladba obyvatelstva,“ vysvětlil člen sdružení Marian Žárský. Problematikou se od léta zabývají odborníci, například Jiří Zeman z pražské firmy Geotrading nebo lidé z univerzitních pracovišť. Studie bude obsahovat poznatky například z hydrologie, klimatologie nebo demografie. Výsledky jako poselství příštím generacím Podle Žárského mají výsledky sloužit jako hlavní argumentace i v budoucnosti. „Studie bude užitečná i příštím generacím, pokud se začnou rozhodovat, zda umožní těžbu uhlí. Chceme, aby tady zůstalo něco, o co by se naši potomci mohli při zvažování opřít,“ dodal Žárský. Zároveň přiznal, že studie nebude levná, přijde na statisíce korun. Zaplatí ji ze svých rozpočtů Frenštát pod Radhoštěm a sousední obec Trojanovice, kde starostují členové sdružení. „Finanční prostředky jsou vyhrazeny v části určené na boj proti dolům,“ přiblížil Žárský. Odmítl ale, že by tvůrci studie byli vedeni úmysly zadavatele, tedy nic prý nebrání tomu, aby se objevila i zjištění, v čem by těžba regionu naopak pomohla. „Je férové znát případné klady dolování uhlí. Popravdě však očekáváme, že záporů bude více, protože těžba se opravdu neshoduje s turistickou perspektivou regionu, jak města a obce plánují,“ dodal. OKD: Bez znalosti způsobů těžby ztratí studie hodnotu Manažeři OKD o rodící se studii vědí, ale její hodnotu částečně zpochybňují. „Naše společnost udržuje důl ve Frenštátě v konzervačním režimu, takže není možné spekulovat o dopadech případné těžby. Ta by totiž mohla probíhat mnoha technologickými postupy a každý z nich by měl na Frenštátsko zcela rozdílné dopady,“ řekl mluvčí OKD Vladislav Sobol. Obecně by podle OKD taková studie bez znalosti využité technologie měla mít desítky variant a tedy tisíce stran. „V opačném případě by byla její vypovídající hodnota nulová,“ řekl Sobol. Pod Frenštátem leží až 814 milionů tun uhlí, ještě před rokem 1989 byl stanoven dobývací prostor, ale lidé se zahájení těžby úspěšně brání.