Reakce Trojanovic na plánovanou energetickou koncepci

Z tiskové zprávy ČTK „Říman chce prolomit limity těžby uhlí, vsází i na jádro“ je zřejmé, že tlak díky přerušeným dodávkám zemního plynu z Ruska a ztenčující se zásoby paliv přináši zvýšenou aktivitu ze strany ministerstva průmyslu a obchodu. To je samozřejmě logické, ale také nekoncepční, díky absenci předchozího průzkumu zájmových území. Pokud se omezím na černé uhlí v rámci dobývacího prostoru Trojanovice, tak musím konstatovat, že v tomto zájmovém území neproběhla zatím žádná seriózní nezáviská studie vlivu těžby jak z hlediska důlního a báňského inženýringu, tak z hlediska geologicko-ložiskového, hydrogeologického, geomorfologického a demograficko-sociologického.Také vliv těžby na průmysl, služby, cestovní ruch a životní prostředí není dodnes zpracován. Toto je před jednáním o prolomení limutů zásadní pro diskusi, která musí být na toto téma otevřena, pokud by se s Frenštátským uhlím mělo počítat do budoucna. Obec Trojanovice a město Frenštát p.R. již oslovily nezávislé odborníky na výše uvedená témata a vznikl tak kolektiv pod vedením Prof.RNDr.Jaromíra Demka, DrSc, který nyní vypracovává nezávislou studii, která zhodnotí vlivy v širším kontextu. Není možné problematiku generalizovat jenom proto, že ubývá uhlí a Evropa je velkou měrou závislá na ruském plynu. Je zde také vidět evidentní selhání strategického plánování EU v oblasti přepravy surovin. Dnešní situace ohledně trhu s plynem, kterého je ve světě dostatek, by nenastala, kdyby byly dostatečně diverzifikovány tranzitní koridory strategické suroviny přes plánované plynovody South Stream, Nord Stream a Nabucco. Také úspory, které mohou dosáhnout až 40% současné spotřeby by měly být postupně realizovány a ve strategické koncepci zohledněny. Česká republika, jako nynější předsedající země, by se měla zasadit o to, aby diverzifikace přepravy surovin a úspory ve spotřebě byly co nejrychleji realizovány. Změna energetické koncepce a plánovaná těžba uhlí odsouvá pouze problém na budoucí generace a pouze o 20-30 let. Do diskuse o prolomení limitů musí být vtaženy místní samosprávy a krajské organizace, které by byly případnou těžbou přímo dotčeny. A pokud místní samosprávy a občané nebudou s těžbou souhlasit, nemůže se s tímto zdrojem počítat. Nelze v dnešní době o životě občanů rozhodovat zhora bez předchozích diskusí. Také není možné čekat a spoléhat na legislativní možnosti ochrany lidských práv, zvlášť v dnešní, právně velmi nevyvážené době, kdy právní normy lze interpretovat různými způsoby. Také by před rozhodováním o změnách v energetické koncepci měla proběhnout legislativní změna horního zákona, který dává soukromým společnostem nadstandartní práva. Jedná se o práva, která jsou v horním zákoně ponechána z minulosti a jsou poplatná době vzniku v roce 1988, kdy neexistovaly soukromé společnosti, ale pouze společnosti státní. Převodem majetku do soukromých rukou však zůstaly normy nezměněny a soukromým těžařům tak byla ponechána práva státních organizací (např. Při stanovení chráněného ložiskového území, kdy účastníkem řízení je pouze navrhovatel, povětšinou těžař. Také platnost stanovených dobývacích prostorů ještě z doby, kdy občané nemohli být účastníky řízení není nikterak časově omezena stejně jako platnost povolení k hornické činnosti. Navíc předkupní práva těžařů na státní pozemky, které se dostany do horního zákona novelou v roce 2003 pouze zvýšily již tak silné pravomoce těžařů). Dalším velice významným neřešeným problémem je propojení těžařských organizací s báňskými úřady, které zcela ignorují správní řády a evidentně nezastávají pozici ochránců zájmu státu a občanů, ale jsou v pozici, která spíše zavání podjatostí ve prospěch soukromých těžebních společností. O tom se mohly obce v moravskoslezském kraji přesvědčit mnohokrát ať již v regionu s probíhající těžbou, tak v místech, kde těžba zatím nebyla povolena. Z těchto důvodů jsem jako představitel obce přímo dotčené případnou těžbou uhlí proti těmto předčasným krokům. Uhlí je nutné ponechat budoucím generacím jako strategickou zásobu, dokud je možné suroviny na trhu nakoupit. Pokud se budou realizovat úsporné programy v dostatečné míře, tak uhlí nebude zapotřebí nikdy vytěžit.

Říman chce prolomit limity tžby uhlí, vsází i na jádro

Praha 14. ledna (ČTK) – Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS) připravuje do vlády novou státní energetickou koncepci. Její pracovní verze počítá s prolomením limitů těžby hnědého i černého uhlí, taktéž s využitím všech dostupných zásob uranu. Podíl výroby elektřiny z jádra by měl už roku 2030 vzrůst z dnešní třetiny na zhruba polovinu. Informaci přinesl na svých webových stránkách týdeník Ekonom, který má pracovní verzi koncepce k dispozici. Podle serveru Říman mezi základní priority Státní energetické koncepce řadí spolu s maximální bezpečností a udržitelným rozvojem také maximální nezávislost na cizích zdrojích energie, na zdrojích energie z rizikových oblastí a na dodávkách z nespolehlivých cizích zdrojů. Jak vyplývá ze zprávy, v případě výstavby nových efektivních a ekologicky přijatelných výroben elektřiny a tepla je nezbytné uvolnit především zásoby hnědého uhlí v potřebné výši, tj. na dalších minimálně 30-40 let jejich provozu. Po roce 2020 koncepce navrhuje uvažovat o dalším možném pokračování těžby černého uhlí v ČR především za předpokladu otevření dolu Frenštát. Potvrzuje se i cíl pokračovat ve využívání jaderné energie v České republice a příprava výstavby nových jaderných bloků. ČR disponuje dosud významnými zásobami uranu, který je surovinou pro výrobu jaderného paliva. „Uran by mohl sehrát rozhodující úlohu v podpoře rozvoje jaderné energetiky… Odhad těžitelných zásob byl proveden na základě dosud používaných dobývacích metod. Při instalovaném výkonu přibližně 5000 megawatt (MW) v jaderných elektrárnách současného typu, představují těžitelné zásoby uranu palivo na minimálně 50 až 75 let,“ cituje Ekonom pracovní verzi koncepce. Stavbu dalších jaderných bloků v Česku nepřímo doporučuje závěrečná zpráva nezávislé energetické komise, která měla vypracovat dlouhodobou prognózu vývoje energetiky do roku 2030 a 2050. Programové prohlášení vlády ovšem z podnětu Strany zelených obsahuje závazek výstavbu nových jaderných bloků zmrazit. Předseda sociální demokracie Jiří Paroubek vyzval v úterý vládu, aby bezodkladně zahájila debatu s jeho stranou o energetické koncepci, která by se spoléhala zejména na jadernou energetiku. Jadernou energetiku podpořil při nedávném setkání se svým polským protějškem Lechem Kaczyńskim také prezident Václav Klaus.