Pod Radhošť se mohou vrátit horníci, starý zákon dál platí

Beskydům stále hrozí těžba uhlí. Vláda se totiž rozhodla stáhnout novelu horního zákona z projednávání ve Sněmovně, díky které mělo toto riziko zmizet. Za to si vysloužila kritiku od obyvatel z okolí hory Radhošť. Právě tam by se teoreticky stále mohlo znovu začít těžit. další článek Rozčarování. Tohle slovo nejlépe vystihuje reakci obyvatel na valašské straně beskydské hory Radhošť po zprávě, že případná možnost těžby uhlí v Beskydech je opět aktuální. „Uděláme řadu kroků proti tomuto záměru. Napíšeme do Prahy, rozešleme okolním obcím a městům návrh prohlášení, ve kterém těžbu zásadně odmítáme,“ prohlásil starosta Rožnova pod Radhoštěm Jaroslav Kubín. „Nám se možnost obnovení těžby vůbec nelíbí. Jsme turistická oblast, investujeme do cestovního ruchu nemalé peníze. Najednou by bylo všechno jinak,“ přidává se místostarostka Dolní Bečvy Pavla Novosadová. Z poněkud jiného úhlu vidí současnou situaci ale v další obci, která je nedaleko Radhoště. V Horní Bečvě. „Podle geologických průzkumů jsou ložiska pod naší obcí příliš hluboko. Takže těžba uhlí by tady žádné propady půdy nezaznamenala,“ řekl tamní místostarosta Josef Blaha. Ani on ještě neměl o rozhodnutí vlády tušení, podotkl ale, že případná těžba by cestovní ruch výrazně poškodila i tam. Nechceme žít jako na Karvinsku nebo severu Čech Po nečekaném rozhodnutí vlády zavládl smutek i v sídle Chráněné krajinné oblasti Beskydy. „Je to hodně nedobré rozhodnutí, řekl bych až neslýchané,“ kroutil nevěřícně hlavou pracovník ochranářů František Šulgan. Podle něj se tak pokračuje v linii práce ministrů průmyslu. „Jak se říká na Valašsku: jeden pazúr odešel a druhý přišel,“ podotkl. Šulgan nemá radost především z toho, že neustálé cesty do Prahy na nejrůznější ministerstva a za poslanci, které CHKO podnikalo přes rok, jsou teď k ničemu. „No ale kdybychom to nedělali, asi se už dávno v lokalitě těží,“ dodal Šulgan. Znovuotevření dolů pod Radhoštěm ale vadí i lidem, kteří nesedí na radnicích ani nejsou ekologové. „Nechceme žít v problémovém regionu, který by zde vznikl v okamžiku obnovení těžby černého uhlí v Beskydech,“ říkají zdejší obyvatelé a poukazují na těžbou zasažené Karvinsko nebo severní Čechy. Mluví také o chráněné krajinné oblasti, jíž Beskydy jsou. Rozhodnutí vlády o stažení horního zákona lidi zklamalo S kritikou vlády přišel i Drahomír Strnadel, jednatel Sdružení měst a obcí na ochranu Beskydského regionu. „Z rozhodnutí vlády jsme zklamaní, nesouhlasíme s ním. Třiadvacet obcí z Rožnovska a Frenštátska podepsalo petici za zrušení dobývacích prostorů pod Frenštátem a stále přibývají další. V současnosti čekáme na domluvení schůzky s českým premiérem Janem Fischerem,“ uvedl. „Dali jsme si záležet a trpělivě a opakovaně jsme vysvětlovali poslancům problémy občanů a obcí v dobývacích prostorech. Drtivá většina poslanců chápe problém. Myslím, že ví, že tento zákon se musí změnit,“ doplnil předseda občanského sdružení Naše Beskydy Stanislav Uruba. V zemi tak dodnes platí komunistický zákon, proti kterému se staví přes šest desítek měst a obcí, v nichž žije dohromady asi 780 tisíc obyvatel. „Je skutečně nešťastné, že tady kromě nich nemá nikdo zájem na tom, aby se stav změnil alespoň o píď ve prospěch přírody,“ poukázal rožnovský ekolog Šulgan.