Napsali o nás v RESPEKTu

 

„Vy jste z té Ostravy, co je to odval?“ vzpomíná Stanislav Uruba (43) na otázku, která z něj před deseti lety udělala aktivistu. Když mu zavolal tehdejší starosta severomoravských Trojanovic Drahomír Strnadel (71), právě pracoval na stavbě svého dřevěného domu. Rodina se sedmiletým synem utíkala sem do Beskyd z Ostravy. Vedl ji k tomu fakt, že dítě kvůli problémům s dýcháním bylo za celou zimu ve škole tak měsíc. „Odval je kopec černé hlíny a kamení, ze kterého se čoudí. Prohořívá, uvolňují se plyny. Smrdí, v létě práší a v zimě je kolem černý sníh,“ popsal Uruba starostovi a teprve pak se zajímal: „Proč se ptáte?“ Odpověď starosty mu rozbušila srdce: „Protože to má být pět set metrů od vaší chalupy.“

Ze zápraží ještě nehotové roubenky Uruba sice tehdy viděl dvě těžební věže. Kazily mu idylický výhled přes louku s ovcemi na Javorník na obzoru. Tušil také, že dva skoro kilometr hluboké vrty místního dolu Frenštát vedou k největším zásobám černého uhlí v Česku. Nikdo z místních – a tím méně on sám – ale nevěřil, že těžba pod Beskydy, kterou naplánovali komunisté na počátku osmdesátých let minulého století, by mohla opravdu začít. Telefon starosty ho zmobilizoval. Obvolal známé a během tří týdnů bylo na světě sdružení Naše Beskydy. Začalo tlačit na poslance i ministry, dařilo se mu úspěšně odrážet útoky těžařů, o dva roky později vyhrálo volby nejen v Trojanovicích, ale i ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Tento měsíc si Naše Beskydy připsaly na konto další vítězství. Úřady jim daly za pravdu, že těžebním věžím a dalším budovám u dolu Frenštát už dávno vypršelo stavební povolení a OKD je musí zbourat. „Zájem těžařů o zásoby uhlí tím samozřejmě neskončí,“ říká současný starosta Trojanovic Jiří Novotný (37). „Ale když zmizí věže, bude to významný symbol.“

Proti nim raději ne

Starosta Jiří Novotný s plánovaným dolem vyrostl. Areálu o velikosti pěti pražských Václavských náměstí, kde jsou nejen těžební věže, ale přes padesát dalších budov, padly kdysi za oběť i pozemky jeho rodiny. Koncem osmdesátých let byl vytyčen dobývací prostor, v Česku zdaleka největší (64 kilometrů čtverečních), který zasahuje pod vrchy Radhošť, Ondřejník či Velký Javorník. Pak plán na těžbu usnul a místní mysleli, že navždy.

Jenže v roce 1997 se tehdejší ředitel OKD Ivan Dzida sešel se starosty a oznámil jim, že po roce 2000 se tady začne těžit a že pro kraj to bude požehnání. To štěstí mělo spočívat ve dvou a půl tisících pracovních míst, v přítomnosti dobře placeného personálu nových šachet, který bude utrácet u živnostníků a v dotacích pro pokladny obcí. Starostové to ale viděli jinak. Nezaměstnanost v regionu není vysoká, horníci by se beztak nerekrutovali z místních, dojížděli by z Ostravy a drobní podnikatelé prosperují díky zájmu turistů o malebnou přírodu Beskyd. Ani vidina injekce od těžařů pro obecní kasy místní neoslnila. „Zkuste si koupit krajinu za šest milionů,“ říkal tehdejší starosta dvoutisícových Trojanovic Drahomír Strnadel.

I studie samotných Ostravsko karvinských dolů totiž mluvila o tom, že se těžbou krajina změní k nepoznání: Někde se půda propadne o přibližně pět metrů, jinde zdvihne. Změní se koryta potoků, může se rozlít vodní nádrž Lubina. Voda už po dešti sama neodteče, vzniknou tůně a podmáčené louky. Zřejmě bude třeba budovat umělé kanály. Nápor nevydrží ani některé domy (kolik lidí by se muselo stěhovat studie neříkala). Současný starosta Novotný míní, že právě on by byl jeden z nich: „Mám chalupu na plochých šutrech spojených jílem, to jsou základy, které by dolování nevydržely.“

Starostové tří desítek obcí v reakci na plány OKD neprodleně založili Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu. Vyplatilo se to, ačkoliv ministerstvu průmyslu se plán těžit líbil – podle tehdejšího návrhu energetické politiky se budoucí potřeba uhlí dala pokrýt jen otevřením Frenštátu nebo dovozem – proti místním jít nechtělo. „Nedovedu si představit, že by těžba byla zahájena přes jednotný odpor obyvatel,“ prohlašoval tehdy ministr průmyslu Karel Kühnl. Čas dává angažovaným starostům za pravdu, o práci není v regionu nouze. Firmy Siemens či Continental Automotive Czech zde dnes ve svých provozech zaměstnávají více lidí, než slibovali těžaři v dole Frenštát.

Mladá krev

Když v roce 2004 volal starosta Drahomír Strnadel (ODS) Stanislavu Urubovi s dotazem, co je odval, byl rozezlen. Velkou část čtyř volebních období, po která vedl Trojanovice, věnoval odvrácení těžby. Teď najednou přišly OKD s tím, že chtějí ložisko zkoumat a udělají kilometrovou ražbu pod Radhošť. Nikdo z místních nevěřil, že jde jen o průzkum. Viděli v tom první krok k těžbě. Obvodní báňský úřad to dolům povolil, sdružení obcí se odvolalo k Českému báňskému úřadu. Právě tehdy vstoupila do hry mladá krev se sdružením Naše Beskydy. Aktivisté začali neúnavně obcházet poslance, úředníky i ministry. Po dvou letech snažení z průzkumné ražby sešlo.

Stanislav Uruba, šéf sportovního centra v Ostravě a zároveň majitel firmy na výrobu dřevěných šindelů odhaduje, že boj proti těžbě ho za uplynulých skoro deset let stál v průměru den týdně. Snad nejčastěji do Prahy jezdil v době, kdy byli těžaři skutečně v úzkých. Konkrétně v roce 2009, když ve sněmovně ležela novela horního zákona z pera tehdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka. Lidem z Našich Beskyd se na ní líbily dvě věci. Rušila pravidlo, podle kterého mají doly předkupní právo na všechny státní pozemky nad dobývacím prostorem. A hlavně, dala by státu právo odebrat těžaři dobývací prostor – po patnácti letech, kdy v něm netěží. „Pro nás by to mělo velkou výhodu, teď musíme hlídat těžaře a stát,“ říká starosta Jiří Novotný. „Kdyby se důl Frenštát vrátil státu, hlídali bychom jen politiky.“ Sněmovna ale nakonec novelu horního zákona neřešila, protože premiér Jan Fischer dílo svých předchůdců, Topolánkovy vlády, bez přesvědčivého vysvětlení stáhl.

Delegaci Valachů už v té době ve sněmovně dobře znali, občas přijela v krojích a vždy měla s sebou tradiční frgály, kterými poslance hostila. A protože koláče byly v krabicích podobným těm na pizzu, přezdívalo se Valachům „ti s tou pizzou“. Také doma byly Naše Beskydy aktivní, před šesti lety začaly pořádat akci Uzamčení země Valašské, symbolické klíče od ní mají starostové Trojanovic, Frenštátu a Rožnova pod Radhoštěm a bývalý ministr Martin Bursík. Zvonička na pomezí Trojanovic a Frenštátu každoročně odzvoní umíráček těžařům a za každý rok bez těžby se vysadí dvě lípy u cesty od zvoničky nahoru k Radhošti.

Kužvartova finta

Vedle toho všeho měl starosta Trojanovic Jiří Novotný delší dobu na mysli jeden nápad. Inspiroval ho k němu advokát Petr Kužvart, jež na přelomu tisíciletí „zatopil“ firmě, která chtěla těžit zlato v Kašperských Horách. Zjistil, že některým stavbám tam vypršela kolaudace a město je pak odstranilo. Před třemi lety si Novotný konečně našel čas a zasedl ve své kanceláři nad deset šanonů, které se areálu kolem dolu Frenštát týkaly. Po týdnu probírání se papíry měl jasno. Těžební věže byly povolené jen do roku 1989, našel celkem na padesát staveb bez platné kolaudace. „Jestli jsem měl radost?“ říká. „Vlastně ani ne, spíš jsem viděl tu spoustu práce, která mě čeká, abych to dotáhl do konce.“

Nemýlil se, stavební úřad mu sice dal za pravdu, OKD ale kontrovalo a požádalo týž úřad o legalizaci staveb. Doly sice neuspěly, ale nejdřív muselo proběhnout řízení o legalizaci a pak teprve mohlo pokračovat to o odstranění staveb. Začátkem letošního prosince ovšem kraj, kam se doly odvolaly, potvrdil, že do deseti měsíců musí černé stavby zmizet. Doly se mohou proti rozhodnutí o odstranění stavby odvolat ke správnímu soudu a starosta předpokládá, že to také udělají. „Teď to mají naši právníci,“ říká mluvčí OKD Marek Síbrt. „Analyzují, jaké další kroky uděláme.“ Jiří Novotný si ale věří. „Těším se na den, kdy tady místo těžebních věží bude zase louka“.

 

Autor: Hana Čápová Respekt

Příspěvek byl publikován v rubrice Zprávy z tisku a jeho autorem je admin. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.