OKD na Dole Frenštát protiprávně podniká

Dne 16. 3. 2011 se ve velké zasedací místnosti Městského úřadu ve Frenštátě p. R. konalo ústní jednání v rámci řízení o odstranění staveb v areálu Dolu Frenštát. Na základě předložené žádosti společnosti OKD o prodloužení trvání doby staveb bylo řízení o odstranění staveb přerušeno. Nyní se tedy nacházíme ve stavu jistého vakua, kdy v areálu Dolu Frenštát stojí více než 60 černých staveb, které ze zákona není možné provozovat ani pronajímat. Tento stav může a s největší pravděpodobností bude trvat několik let. Celý příspěvek

Jak by se mělo naložit s areálem Dolu Frenštát?

Vnucuje se odpověď – zavřít. Byla by to chyba. Odpověď musí být: „vlastník uvede krajinu do původního stavu“. Bez ohledu na to, zda OKD porušovaly zákona, což činí denně s tichým souhlasem Báňského úřadu, jehož lidé za OKD kopou, musí ve Frenštátě skončit. A také vše napravit. Co by se stalo, kdyby nedej bože důl začal těžit? 1. devastace krajiny bez perspektivy 2. odliv turistů amožná také obyvatel 3. likvidace všech současných ekonomických aktivit 3. příchod brigádníků z Ukrajiny a Balkánu… 4. nárůst prostituce, drog, barů, hospod a kriminality Nulový – totálně minusový dopad na a do území jako konec Frenštátu, Trojanovic, Ráztoky, Pusteven… Pokud někdo namítne, že tam máme enormní zásoby, které nutně potřebujeme, položme otázku, kdo je potřebuje? Je to Bakala a OKD? Je to stát? Jsme tomy? Jen zaprvé je správně! Je jisté, že pokud by OKD musely do nákladů na těžbu zahrnout veškeré náklady na úplnou obnovu území (ne tzv. rekultivaci!), ani by je nenapadlo o těžbě uvažovat. Počítá-li Bakala s pomocí státu, pak je to jako za komunistů? Po nich potopa… Věřím, že až OKD uvede současné těžební území do původního stavu a uvidí, kolik je to stálo, bude blahořečit všem, kdo jsou proti těžbě. Frenštát zažil sovětskou devastaci – ta od OKD by ji možná překonala. Takže – když odešli po desetiletích sověti, ať odejde také OKD. Jan Weber

Grossova vláda mohla dostat za OKD šestkrát víc, ukázal posudek

Vláda Stanislava Grosse (ČSSD) prodala v září 2004 téměř poloviční podíl v důlním gigantu OKD za mnohem méně, než mohla. Tvrdí to předseda Sdružení nájemníků BytyOKD.cz Roman Macháček, který má v ruce znalecký posudek společnosti Ernst&Young (EY). Podle něj byla tržní hodnota téměř 46procentního státního podílu zhruba 24 miliard korun a nikoli 4,1 miliardy, které za něj nakonec zaplatila státu společnost Karbon Invest vlastněná Viktorem Koláčkem a Petrem Otavou. Macháček kvůli tomu dnes podává trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze čtyř různých trestných činů, například pro podvod či zneužití pravomoci. Ve svém podání uvádí, že stát mohl utrpět škodu ve výši až dvacet miliard korun. „Existuje zde závažné podezření, že podhodnocení majetku společnosti OKD, a.s., bylo záměrné tak, aby kupující nemusel za privatizovaný podíl zaplatit České republice tržní cenu a aby tak získal na úkor ČR a daňových poplatníků nepřiměřený majetkový prospěch,“ sdělil včera Právu Macháček. Viníků je prý více Podle něj nese svůj podíl za výrazně nevýhodný prodej akcií několik institucí. Za prvé jde o znalecký ústav Vox consult, s.r.o., který před prodejem státního podílu ohodnotil v únoru 2004 celý gigant OKD na částku 4,53 miliardy korun. Posudek firmy Ernst&Young z března 2006, který si vyžádal Krajský soud v Ostravě, když rozhodoval o zániku a rozdělení OKD, přitom ocenil jmění koncernu k 31. prosinci 2005 až na 52,338 miliardy. Podle Macháčka tak znalecký ústav vědomě podhodnotil cenu OKD, přičemž velkou část majetku včetně většiny dceřiných společností tohoto koncernu vůbec neocenil a posudek tak údajně hrubě zkreslil. Tím se prý mohl dopustit trestného činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Dalším v řadě je Fond národního majetku, který měl fakticky v držení státem vlastněný podíl v OKD, jejž později převedl společnosti Karbon Invest. Právě zaměstnanci fondu totiž smlouvu se znaleckým ústavem uzavřeli a následný posudek bez výjimky přijali. Tady vidí Macháček podezření ze spáchání trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku. Mezi podezřelé zahrnul i tehdejšího kupce a zároveň majoritního vlastníka akcií OKD, firmu Karbon Invest, jejíž vedení údajně mělo před privatizací poskytnout veškeré potřebné a především nezkreslené podklady pro řádné ocenění majetku. Svou odpovědnost má podle Macháčka také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který prý nijak neprověřil, zda znalecký posudek od Vox consult oceňuje veškerý majetek OKD, a tudíž vyjadřuje skutečnou tržní hodnotu společnosti. Pod důlní gigant přitom tehdy patřily například Sokolovská uhelná, stavební firma VOKD, druhý největší železniční přepravce OKD Doprava a další, přičemž v posudku znaleckého ústavu prý ocenění jejich hodnoty úplně chybí. Macháček míní, že v neposlední řadě má na všem podíl právní kancelář, která privatizační smlouvu pro vládu připravila, a také samotný vládní kabinet. Zmínil i tehdejšího ministra financí a nynější místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, který tehdy vládě navrhl privatizační smlouvu schválit. Sobotka: Vše OK „Především platí, že vláda tehdy vycházela ze znaleckého posudku, který nechal zpracovat Fond národního majetku a ten ho nijakým způsobem nezpochybňoval. Za druhé k prodeji došlo za tržní cenu, neboť celou transakci posuzovala Evropská komise a ta konstatovala, že nedošlo k poskytnutí nepovolené veřejné podpory,“ bránil včera tehdejší postup vlády Sobotka. Částka 4,1 miliardy podle něj odpovídala tržní ceně a byla tedy v pořádku, navíc šlo prý o jediné peníze, které kdy stát za prodej OKD dostal. „Jestli jsou zde nyní na stole nějaké nové informace, tak je potřeba, aby se prošetřily. V roce 2004 ale takové informace na stole nebyly,“ doplnil Sobotka. Současným vlastníkem OKD je společnost RPG Industries SE spojená s finančníkem Zdeňkem Bakalou. Ta se však na privatizaci koncernu nepodílela. Koupila jej od Karbon Investu v listopadu 2004. Za většinový podíl zaplatila zhruba 11,5 miliardy korun.

Důl Frenštát skrývá 66 černých staveb. Odpůrci těžby žádají zbourání

/odkaz/1 Radnice na pomezí Novojičínska a Vsetínska získaly v boji proti hrozbě těžby uhlí v Beskydech nečekaný trumf. Stavební úřad ve Frenštátě pod Radhoštěm zjistil, že v areálu dolu je šestašedesát nepovolených staveb. „Patří mezi ně obě těžební věže, ale také například sklad výbušnin nebo vrátnice,“ uvedl Marian Žárský, předseda Komise Rady města za zrušení a zasypání dolu Frenštát. „Stavby, o které se jedná, byly řádně povoleny a zkolaudovány, ale na určitou dobu. Stanovená doba trvání jim teď vypršela,“ uvedla vedoucí odboru výstavby a územního plánování Marie Chromčáková. Stavby hyzdí beskydskou krajinu „Ty stavby hyzdí krajinu téměř třicet let, je nemyslitelné, aby v srdci chráněné krajinné oblasti Beskydy zůstaly i nadále,“ uvedl starosta Trojanovic Jiří Novotný s tím, že obec na začátku ledna podala podnět k jejich odstranění. Vladislav Sobol, mluvčí OKD, však již dříve řekl, že o tom nemůže být řeč a že společnost žádost o prodloužení povolení nebo změnu užívání připravuje. Na otázku, v jaké je proces fázi, však odpověděl neurčitě: „Ve správním řízení budeme postupovat tak, jak nám ukládají příslušné právní předpisy.“ OKD zajišťuje konzervační režim Společnost OKD obě těžní věže a další objekty využívala a stále využívá k zajištění konzervačního režimu dolu. „Stávající šachty jsou odvětrávány, odčerpává se z nich voda a provádí se zde základní údržba a opravy,“ uvádí těžaři. „Cílem konzervačního režimu je zajistit bezpečnost a chránit ložisko černého uhlí a plynu před znehodnocením, což nám ukládá báňská správa a zákon,“ upřesnil mluvčí Sobol. Podle Marie Chromčákové těžaři zatím žádost o prodloužení povolení nebo změnu užívání staveb nepodali. Dá se však očekávat, že to udělají v průběhu řízení. Jednání o odstranění staveb začne v polovině března Stavební úřad ve Frenštátě pod Radhoštěm stanovil, že ústní jednání o odstranění staveb začne 16. března. „V rámci řízení budeme prozkoumávat všechny doklady o stavbách, stanoviska dotčených orgánů, protokoly, revizní zprávy a posouzení. Projít budeme muset všechny materiály o stavbách, kterých se řízení týká. A samozřejmě nesmíme opomenout námitky a připomínky účastníků řízení, které budeme zpracovávat a rozhodovat o nich,“ uvedla Chromčáková. Celý proces, který se řídí stavebním zákonem, je složitý a časově náročný. Na výsledek si tak pravděpodobně počkáme i několik měsíců. Jiří Novotný, starosta Trojanovic, je optimista: „Z mého pohledu těžaři ložisko neochránili už tím, že nechali propadnout kolaudaci. Opravdu nevidím důvod, proč by stavby měly získat další stavební povolení.“

V areálu dolu Frenštát je 66 nepovolených staveb.

V areálu dolu Frenštát je 66 nepovolených staveb. Patří mezi ně obě těžební věže, ale také například sklad výbušnin nebo vrátnice. K tomuto zjištění dospěl stavební úřad ve Frenštátě pod Radhoštěm na základě místního šetření, které prováděl přímo v areálu dolu. Místní šetření bylo provedeno na základě podnětu k odstranění nepovolených staveb, který podala na stavební úřad ve Frenštátě pod Radhoštěm Obec Trojanovice v lednu tohoto roku. Takto vysoký počet staveb, které dnes stojí v areálu dolu prakticky načerno, zástupce beskydských samospráv velmi překvapil. Stavební úřad svolal na 16. března 2011 ústní jednání s účastníky řízení, kteří budou moci vznést své podněty a připomínky. Vedle obce Trojanovice se do řízení o zahájení odstranění staveb v areálu dolu Frenštát přihlásí, také město Frenštát pod Radhoštěm. Marian Žárský Předseda Komise RM za zrušení a zasypání dolu Frenštát